Ti, kdo vás opouštějí

By Dag Heward-Mills

Lidé, kteří vás opustí, vás mohou zničit. Pocit deprese, zmatku a úzkosti, který se dostavuje, když od vás lidé odejdou, se slovy nedá vyjádřit. Tato kniha byla napsána proto, aby vám pomohla bojovat se zkázou, která nastává, když vás lidé opouští. Nenechte se oklamat. Nestalo se to jen vám a vaší službě. Mnoho lidí zažilo to samé. Satan byl prvním, jenž se vzbouřil a od té se stal inspirací mnoha povstalců.
S pomocí této knihy povstanete a budete bojovat s neloajálnosti, kterou představují ti, „jež vás opouští.

• Language: Čeština
• Publisher: Dag Heward-Mills
• Release date: Apr 19, 2018
• ISBN: 9781641349833

Dag Heward-Mills

Bishop Dag Heward-Mills is a medical doctor by profession and the founder of the United Denominations Originating from the Lighthouse Group of Churches (UD-OLGC). The UD-OLGC comprises over three thousand churches pastored by seasoned ministers, groomed and trained in-house. Bishop Dag Heward-Mills oversees this charismatic group of denominations, which operates in over 90 different countries in Africa, Asia, Europe, the Caribbean, Australia, and North and South America. With a ministry spanning over thirty years, Dag Heward-Mills has authored several books with bestsellers including ‘The Art of Leadership’, ‘Loyalty and Disloyalty’, and ‘The Mega Church’. He is considered to be the largest publishing author in Africa, having had his books translated into over 52 languages with more than 40 million copies in print.

Book preview

Kapitola 1

Proč Bůh dovoluje, aby vás lidé opustili

Patnáct důvodů, proč Bůh dovoluje, aby vás lidé opustili

Existuje několik důvodů, proč Bůh dovoluje, aby vás lidé opustili, nebo dokonce zranili.

1. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, aby napravil zásadní chybu ve vaší službě.

Na začátku služby jsme často plní strachu z neúspěchu. Tento strach způsobuje, že se chopíme každé pomoci, která se nám naskytne. Během procesu, kdy se chytáme každé pomocné ruky, se mnoha služebníkům stává, že se připoutají k nesprávným lidem.

Dobrým příkladem je Abraham. Bůh mu řekl, aby se oddělil od své rodiny a vydal se na dlouhou tajemnou cestu do neznámé zaslíbené země. Místo aby se Abraham oddělil od své rodiny, jak mu Bůh řekl, vzal s sebou některé rodinné příslušníky, mezi nimiž byl i Lot.

Hospodin řekl Abramovi: Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.

1. Mojžíšova 12,1

Tak vystoupil Abram z Egypta se svou ženou i se vším, co měl, do Negebu. Byl s ním i Lot. 

1. Mojžíšova 13,1

Všechny problémy, které Abraham na své cestě měl, pramenily právě z Lotovy přítomnosti v jeho životě. Všimněte si problémů, které měl Abraham kvůli tomu, že s ním byl Lot.

1. Abraham se kvůli Lotovi potýkal se spory a zmatky. Dokonce se kvůli němu musel odloučit od svých příbuzných (1. Mojžíšova 13,7–8).

2. Abraham musel bojovat boje, ke kterým by nedošlo, nebýt Lota. Musel zachránit Lota z rukou krále Kedorlaómera (1. Mojžíšova 14,1–16).

3. Abraham se obzvlášť kvůli Lotovi musel přimlouvat. Musel svého synovce zachránit před nadcházejícím zničením Sodomy a Gomory (1. Mojžíšova 18,23–33).

Takový postup nazývám zásadní chybou ve službě. Je to chyba, které se dopustíte na začátku své služby a často je její příčinou strach. Takové chyby mohou způsobit, že se vám a všemu, co budete dělat, „pověsí kolem krku" nesprávná osoba.

Někteří lidé, kteří byli na počátku součástí mé služby, dnes už součástí toho, co dělám, nejsou. Je možné, že jsem některé z nich kdysi do své služby přibral, protože jsem se bál, že bez nich neuspěju. Jejich přítomnost mi dodávala ujištění, že uspěju. Bůh ve své milosti způsobil, že mě někteří z nich opustili. I když jsem je postrádal, pochopil jsem, že Bůh dovolil, aby mě opustili, protože především byla chyba zapojit je do mé vize budování církve.

2. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, aby vás pokořil.

Pamatuj na celou cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let pustinou, aby tě pokořil, vyzkoušel a poznal, co je ve tvém srdci, jestli budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.

5. Mojžíšova 8,2

Je pokořující zkušeností, když vaši organizaci lidé opustí nebo z ní odstoupí. Každý odchod po sobě zanechává hořkou pachuť. Pokaždé, když někdo bez velkých oficialit odejde, zanechá za sebou řadu nezodpovězených otázek. Nejistota vzniklá takovým odchodem je znepokojující a velmi pokořující.

Poté, co jsem po mnoho let budoval sbory, dostalo se mi požehnání v podobě stovek věrných pastorů, synů a dcer. Požehnání spočívalo i v tom, že mnozí pastoři byli mými příbuznými.

Přesto jednoho dne někteří z mých příbuzných mou službu opustili a udělali přesný opak toho, co jsem vyučoval. Vidět, jak se členové mé rodiny stali ohniskem vzpoury a nevěry v církvi, mě velmi pokořovalo. Teď jsem musel bojovat s vlastní rodinou. Často se mi pak stalo, že jsem dokázal získat věrnost mnohých lidí, ale ne členů vlastní rodiny.

Cítil jsem, jak mě tímto procesem Bůh pokořuje. Chtěl mi ukázat, že věci v mé službě se nedějí silou ani mocí ani vyučováním ani principy, ale jedině jeho milostí. Možná se i vám stalo, že vás lidé opustili. Dovolte Bohu, aby dělal své duchovní dílo a pokořil vás ve prospěch své služby.

3. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, protože jste svým členům dovolili, aby se zachovali nemoudře a nevyučovali o věrnosti a nevěrnosti.

S Abšalomem odešlo z Jeruzaléma dvě stě mužů (byli ovšem pozváni, a tak šli bezelstně s ním, protože nic netušili)."

2. Samuelova 15,11( B21)

Ďábel žije z lidské nevědomosti. Oklamání se vždy násobí tam, kde lidé nejsou vystaveni pravdě Božího slova. Abšalóm byl schopen vést pouze dvě stě mužů, kteří s ním bezelstně šli (v angl. překladu KJV „jednoduchost, prostota" – pozn. překl.). Tuto „prostotu mysli" můžeme nazvat nevědomostí.

Na vyučování principům věrnosti a nevěrnosti, otcovství a toho, abychom pamatovali na kořeny, se v církvi často zapomíná. Není proto divu, že se členové sborů stávají snadnou kořistí démonů oklamání, kteří těží z jejich nevědomosti. Možná jste dovolili, aby se nevědomost v těchto věcech ve vašem sboru rozhojnila. Satan této nevědomosti využil a ve vašem společenství způsobil pohromu.

Ano, vaše společenství možná zakouší požehnání skrze vyučování o prosperitě, manželství a uzdravování, ale ani jedna z těchto oblastí nemůže vaše společenství dostatečně ochránit před démony nevěry a zrady.

Kdysi se mě jeden pastor zeptal, proč vyučuji o věrnosti a nevěrnosti. Posměšně poznamenal: „Věrnost není něco, o čem se má vyučovat. Věrnost je třeba požadovat. A dodal: „Svým dobrým charakterem automaticky požaduješ od lidí kolem sebe věrnost.

Krátce nato trpce zakusil zradu od vlastních spolupracovníků. Nemohl uvěřit tomu, co ho potkalo. Po této zkušenosti se jeho pohrdání mými knihami a vyučováním obrátilo v obdiv. Stal se z něj zastánce tématu věrnosti a propagátor mých knih. Důležitost vyučování možná plně nepochopíte, dokud nezakusíte důsledky nevědomosti.

4. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, protože jste pohrdali svými spoluslužebníky, když se jejich sbor rozdělil.

… kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu. 

Přísloví 17,5

Často se nám stává, že pohrdáme lidmi, kteří se dostanou do potíží. Podobně jako Jóbovi přátelé někdy známe důvody všech špatných věcí, které se druhým stanou. Díváme se spatra na lidi v těžkostech, protože si myslíme, že si je způsobili sami. Takovým postojem můžete Satanu otevřít dveře do svého života a služby.

Jednou jsem se setkal se třemi pastory velmi úspěšného sboru. Jejich skvělý tým byl tvořen dvěma výraznými služebníky a hlavním pastorem. Za pomoci svých spolupracovníků tento pastor úspěšně vybudoval jeden z největších sborů ve svém městě. Všichni jako by se do jejich nového sboru jen hrnuli. Sbor praskal ve švech a musel pořádat několik shromáždění, při kterých zástupy lidí posedávaly i venku. Plni nadšení ze svého úspěchu začali rozvíjet teorie, proč sbor na druhém konci města neroste.

O pastoru toho sboru posměšně prohlásili: „Lidé církev opouštějí tehdy, když má špatného vedoucího. Lidé jeho sbor opustili a připojili se k nám kvůli jeho špatnému vedení."

V té době jsem ani nevěděl, že lidé ten sbor opouštějí a připojují se k jinému. Slyšel jsem však zvěsti o „špatném vedoucím. Nebylo těžké vycítit nádech pohrdání a posměchu, když o tomto sboru a jeho „špatném vedoucím mluvili.

Nepochybuji o tom, že lidé opravdu tento sbor opouštěli kvůli špatnému vedení. Musíte si však dát pozor na to, jak ke svým soudům a závěrům dojdete.

O pár let později procházeli tito tři vedoucí další fází své služby. Nová fáze může přinést změnu v rozložení síly a vlivu. V nové etapě života sboru tito dva spolupracovníci opustili svého hlavního pastora a přitom na jeho adresu pronášeli urážky a obvinění. Stejná věc, kvůli které kdysi společně pohrdali pastorem sousedního sboru, se teď stala jim, jen ještě horším způsobem.

Když jsem se o této krizi doslechl, hned jsem si vzpomněl, co kdysi říkali o sousedním sboru a jeho pastoru: „Lidé tě opouštějí tehdy, pokud jsi špatným vedoucím." Byl teď jejich hlavní pastor špatným vedoucím? Ne nutně. Je totiž mnoho důvodů, proč vás lidé opustí. Mějte se však na pozoru, abyste nepohrdali někým, kdo má právě potíže.

V zemi, odkud pocházím, máme přísloví, které říká přibližně toto: „ Když vidíš, jak tvému příteli hoří vousy, nesměj se mu. Neptej se ho, jak mohl dopustit, že jeho vousy začaly hořet. Jdi, popadni kbelík vody a měj ho po ruce pro případ, že bys chytnul taky. Bible to říká takto: „… kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu. (Přísloví 17,5)

5. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, protože nejsou součástí vašeho povolání.

Dítky, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina. Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás. 

1. Janův 2,18–19

Ne každý je povolán, aby byl součástí vašeho týmu. Je pro nás přirozené vybírat si lidi, u kterých máme pocit, že by měli být s námi. Bůh už však rozhodl, kteří lidé budou součástí vašeho povolání.

V průběhu let jsem ke své lítosti zakusil, jaké to je, nechat odejít lidi, o kterých jste si mysleli, že s vámi zůstanou napořád. Zakusil jsem však také příjemná překvapení, když jsem se setkal s těmi, kteří je nahradili. Mám-li být upřímný, sám bych si mnohé z těch, kteří jsou dnes se mnou, nevybral. Bůh je však povolal, aby ve službě bojovali po mém boku. Nevzpírejte se, když vám Bůh některé lidi odejme. Někdy může být součástí Božího plánu, aby určité lidi odejmul a nahradil je jinými.

6. Bůh může dovolit, že vás lidé opustí, abyste pochopili, jak se cítí náš nebeský Otec, když ho opouštějí jeho děti.

Řekl: „Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil majetek. 

Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 

Lukáš 15,11–13

Stát se otcem v sobě zahrnuje péči o děti. Někdy Bůh dovolí, abyste prošli určitými okolnostmi a dozráli jste v otce. Otcem se nestanete tím, že zestárnete. Stanete se jím, protože máte děti. Stanete se otcem, protože jste schopni poradit si s různými dětmi a problémy, které to s sebou přináší.

Vzpomeňte si na Jákoba, který měl hodně dětí. Každé bylo úplně jiné. Některé děti vás v klidu opustí stejně jako marnotratný syn. Něco podobného zakouší Bůh, protože je Otcem nás všech. Na své cestě k otcovství pravděpodobně zažijete, že vás lidé opustí. To, že budete s láskou a zralostí přistupovat k lidem, kteří vás náhle a bolestivě opustí, nebo se dokonce obrátí proti vám, je součástí procesu, v němž se stáváte otcem.

Proto Bůh dovolí, aby vás někteří lidé opustili – abyste se stali pravými otci.

7. Bůh může