Nahoře

By M.Kucera

Tři lidé uzavření ve vesmírné stanici na oběžné dráze bezmocně shlíží na Zemi bez známek života.

Jejich kroky vedou dolů. Chtějí zjistit, co se stalo, a hlavně zachránit své blízké.

Nic ovšem není takové, jak se na první pohled zdá.

• Language: Čeština
• Publisher: Miroslav Kucera
• Release date: Oct 29, 2015
• ISBN: 9781519946249

Book preview

PŘED TŘEMI HODINAMI

„Nachystej si budík na sedmou."

„Proč, tati?"

„Až zítra ráno v sedm vstaneš a podíváš se asi třicet stupňů nad západní obzor, budeš mi moct zamávat. Naše stanice bude právě tam."

„A ty mi zamáváš taky?"

„Samozřejmě, usmál se. „Budu ti mávat o život.

„Tati?"

„Ano?"

„Máš závrať, když jsi tam nahoře? Nebojíš se?"

„Ne. Těším se, až budu s tebou a s maminkou."

„Nejsi tam sám, že ne?"

„Jsme tady čtyři."

„Kdybych tam byl sám, tak bych se bál. Jak to nahoře vypadá?"

„Je tady tma a kolem spousta hvězd. Ty větší jsou planety a ta největší planeta, kterou můžeme vidět, je Země. Na ní jsi ty."

„To musí být moc krasný."„

„Jednou to uvidíš sám. Dobře se uč a dostaneš se až sem."

„Ty ses, tati, dobře učil."

Kývl.

„Budu už muset končit. Je za mnou zástup zájemců, kteří chtějí vidět svoje chlapečky a holčičky. Pamatuješ si, jak jsem tě učil stanovit třicetistupňový úhel?"

„Pamatuju."

„Jsi můj úžasný kluk. Hezky se vyspi a ráno si zamáváme. Chtěl bych ještě mluvit s maminkou, ano?"

„Ahoj, tati. Dobrou noc."

„Dobrou."

Linda otočila kameru na sebe.

„Ještě pět dní a budeš doma. Ani si nedokážeš představit, jak nám chybíš."

„Taky mi chybíte."

„Slib mi, že už nepoletíš."

„Já... Kdybys byla jednou tady se mnou, pochopila bys, proč se sem chci vracet."

„My tě potřebujeme tady dole."

Mlčel. Dotknul se Lindiny tváře na obrazovce.

„Jsi krásná."

„Neodbíhej od tématu. Měl bys vzít to místo na univerzitě."

„Hm."

„Přemýšlej o tom. Prosím."

„To je moje práce."

„Byls nahoře už tolikrát. Když jsme neměli Petera, tak mi to tolik nevadila, ale teď..."

„Už spí?"

„Šel k sobě do pokojíčku a hraje si se stavebnicí, co jsi mu koupil před odletem. Neměl by sis ho kupovat drahými dárky, ale být s ním tady."

„Vynahradím vám to oběma, až se vrátím."

„Kde jsi byl, když řekl 'táta'? Kde jsi byl udělal první kroky?"

„Vezmu si na týden dovolenou a někam pojedeme."

„Týden? Myslíš, že týden s tebou nahradí Peterovi a mě, že tě měsíce vidíme jenom na obrazovce na deset minut jednou denně?"

„Víc nemůžu. Nejsem tady sám."

„Patnáct minut to nespraví. Kde jsi byl, když si včera rozbil koleno a říkal, že mu na to tatínek dá náplast?"

„Já..."

„Neomlouvej se. Jenom mi slib, že až se vrátíš, zajdeš na fakultu a promluvíš si s děkanem o té nabídce."

„Slibuju."

„Hele, už budu muset jít a pořešit naše