Náčrtky z dětství

By Milan Svanderlik

Milan Švanderlik, autor "Náčrtky z dětstí" se narodil v Československu 27. února 1948, v den, kdy komunistická strana svrhla jeho demokratickou vládu. Následující doktrinářský režim, oddaný spravedlivější a rovnoprávnější společnosti, se nejprve soustředil na demontáž buržoazního establishmentu a to, co bylo poválečné etnické čistky neslovanských národů, se proměnilo v pronásledování kohokoli, kdo nedokázal zastávat stalinismus – kdysi svobodní občané se brzy ocitli uvězněni v hranicích, které se zuřivě pásly ostnatým drátem a ozbrojenými strážemi. Milanovi čeští rodiče se narodili v Jugoslávii, kde jeho otec bojoval s Titovými Partizány za osvobození tohoto národa od okupačních nacistických sil. Po válce přesídlil svou mladou rodinu do severního Československa, kde hledal příjemný nový život mezi českými spoluobčany. Takové sny se rozplynuly, když se český komunistický převrat shodoval s rostoucí neústupností maršála Tita vůči Stalinovi: kvůli dřívějšímu spojení Milanova otce s Titem byl okamžitě podezřelý. Rodina byla ostrakizována a sociální vyloučení se rychle změnilo v několik let virtuálního domácího vězení; byli označeni za "nežádoucí" a nakonec byli v roce 1955 deportováni. Tyto Náčrtky, příběh dětství prožitého v bouřlivých časech, obsahují jak psané memoáry, tak asi 36 současných fotografií, které se podrobně zaměřují na období 1948 až 1956.

Spisovatel Milan Švanderlík se narodil v Československu, vyrůstal v Jugoslávii, krátce působil ve Švýcarsku a téměř 50 let žije v Londýně. Fotograf, umělec a spisovatel je zkušeným pozorovatelem mimořádné rozmanitosti a krásy přírody, lidí a života obecně.

• Language: Čeština
• Publisher: epubli
• Release date: Jan 25, 2022
• ISBN: 9783754944011

Book preview

Milan Svanderlik. NÁČRTKY Z DĚTSTVÍ. Prijevod Libuše Stráníková a Željko Podsedník.

Obsah

TITULNÍ STRANA

OTISK

PROLOG

POČÁTKY

DOBA NEVINOSTI?

O JEPTIŠKÁCH, KRÁLÍCÍCH A VLACÍCH

SVĚT SE ZAČÍNÁ MĚNIT

PŘED BOUŘÍ

POSKVRNĚNÁ NEVINNOST

VE ŠKOLE

PŘÍPRAVA NA VYHOŠTĚNÍ

VYLOUČENÍ

NOVÝ DOMOV V JUGOSLÁVII

EPILOG A HISTORICKÉ POZNÁMKY

O AUTOROVI

NÁČRTKY Z DĚTSTVÍ

© 2021 Milan Svanderlik, Londýn, Spojené království

Vydavatel: epubli GmbH, Berlín, Německo www.epubli.de

Oprava a úprava původního anglického textu: Gerald Stuart Burnett.

Překlad z angličtiny do češtiny: Autor

Jazyková úprava českého textu: Libuše Stráníková a Željko Podsedník

Pomoc s realizací české verze eBooku: Željko Podsedník.

Žádná část této publikace nesmí být reprodukována, ukládána nebo vkládána do vyhledávacího systému nebo přenášena v jakékoli formě nebo jakýmikoli prostředky (elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním nebo jinak) bez předchozího písemného souhlasu vlastníka autorských práv a výše uvedeného vydavatele této knihy.

Kouzlo dětinských dnů je za mnou,

moje mužství je svržené v záplavě vzpomínek,

pláču jako dítě pro minulost.

Piano, od D H Lawrence

The glamour of childish days is upon me,

My manhood is cast down in the flood of remembrance,

I weep like a child for the past.

from Piano, by D H Lawrence

PROLOG

NÁČRTKY Z DĚTSTVÍ jsou v podstatě vzpomínky na rané dětství, které autor shodou okolností prožíval v době velkého politického okamžiku. Milan Švanderlik se narodil v den, kdy komunistická strana v Československu, v zemi jeho narození, převzala moc; tato událost přeměnila bojující poválečnou liberální demokracii na rigidní, stalinistickou diktaturu, přijímající rozkazy z Kremlu. Ačkoli jsou tyto náčrtky následně prostupovány patosem, doufáme, že čtenáři je přijmou jako poutavou směs vzpomínek na dětství, mladistvých představ a poutavých rozmarů.

Narůstající rozepře v Milanově rodinném životě byly pouze odrazem stahující se bouře, která brzy pohltila celý národ. Z tohoto neklidného dětství vyplývá jednoduchá, nepopiratelná pravda: nikdo z nás si nevybírá, kdy a kde se narodí. Nevyhnutelně jsme všichni formováni tím, jak neúprosná řada dějin ovlivňuje náš rodinný život, naši výchovu a naše vzdělání. Je tedy tragické, že každý z nás je vězněm okolností.

Milan AfterUvod

ČÁST 1

POČÁTKY

Po celý svůj život (a to je mi 73 let) jsem si uvědomoval určité události v mé dávné minulosti, ale rozhodl jsem se, že se těmito prvními vzpomínkami nebudu příliš dlouho zabývat. I když věřím, že naše životy stojí na základech položených během našich nejranějších let, zastávám názor, že způsob, jak postupujeme životem asi nejvíce určují naše touhy a vize. Samozřejmě, svou roli hraje také štěstí – to se neusmívá na každého člověka stejně.

I v důchodu jsem stále aktivní, ale odkdy jsem překročil sedmdesátku, jako bych už prožíval „vypůjčený čas". Částečně i kvůli tomu dojmu jsem se v poslední době začal více ohlížet, nořit se do minulosti a přemýšlet o ní, abych lépe porozuměl té dávné době mého dětství, která mě formovala. Zjistil jsem, že nyní mám nutkání přesněji prozkoumat, jak zkušenosti z těch let ovlivnily osobu, kterou jsem dnes, a jaký vliv měly na mé chápání současného světa.

Nejprve se pokusím načrtnout některé z nejvýznamnějších událostí, které si pamatuji z dětství. Po téměř sedmi desetiletích půjde spíše o „epizody z minulosti", které nebudou vždy souvislé. Jasně si pamatujeme určité věci z dětství a na mnoho pozdějších událostí zcela zapomínáme; to nemá vždy logiku. Aby ale tyto náčrty měly smysl, musím je zasadit do historického kontextu, vysvětlit něco z okolností, se kterými souvisí, a zmínit alespoň klíčové postavy, které v nich figurují – dramatis personae mých příběhů.

Nejprve řeknu něco o mých rodičích: Pokud jste žili mezi českou menšinou v Chorvatsku, je dokonce možné, že mohli být vaši známí. Oba moji rodiče, Bohumil Švandrlík a Růžena Sládečková, patřili k první generaci Čechů narozených v Jugoslávii přistěhovalcům, kteří se v době Rakouska-Uherska usadili ve Velkých Zdencích v Chorvatsku. Můj otec byl důstojník královské jugoslávské armády a moji rodiče, jakmile se vzali, bydleli v Bjelovaru, kde se narodila moje sestra Veronika-Věra a bratr Miroslav-Mirko. Z Bjelovaru se mladá rodina přestěhovala do Záhřebu, kde žila několik let před vypuknutím druhé světové války, kdy se přestěhovala do Petrinje. Odtamtud můj otec „zmizel" a přidal se k partyzánům. Nebyl jediným Čechem, který narukoval do Titovy armády, do boje se zapojilo velké množství jeho krajanů z Daruvaru a okolních měst a vesnic, a bohužel také mnoho z nich přišlo o život. Můj otec naštěstí válku přežil, byl svědkem osvobození Jugoslávie, a za svůj příspěvek k válečnému úsilí byl vyznamenán pamětní medailí Spomenicou. Jeho spolupráce s partyzány určila osud naší rodiny už o několik let později.

Stejně jako většina Evropy pocítilo i Československo katastrofální následky války: velká města utrpěla rozsáhlé škody, mnoho vesnic bylo vylidněno, hospodářství bylo zničeno a hrubým odhadem bylo zabito více než 350 000 obyvatel z celkového počtu 14,5 milionu. Mnozí z mrtvých byli civilisté (277.000 byli Židé), ještě mnohem více bylo zraněných nebo jinak postižených. K tomuto utrpení přispělo i etnické čištění Němců ze Sudet, většinou v průběhu roku 1945, které přidalo do české válečné historie velmi temnou závěrečnou kapitolu: přes 1,6 milionu Němců bylo vyhnáno do americké zóny (později západního Německa) a 800 000 do sovětské zóny (později východního Německa). A bohužel během tohoto bezohledného vyhnání zemřelo mnoho tisíc lidí německého původu, ať už za násilných okolností, nebo kvůli hladu nebo nemocem. Ze Slovenska bylo pod nátlakem do Maďarska přemístěno téměř 100 000 Maďarů, výměnou za návrat asi 70 000 Slováků. V důsledku této hrozné palety zabíjení a vyhánění se Československo stalo téměř národně homogenní, přičemž podíl Čechů a Slováků vzrostl ze 64 % na 94 % z celkové populace.