Francouzská vína

By Miroslav Kucera

Úvod do světa francouzských vín, do vinařských oblastí, stylů a klasifikace francouzského vína. Francie je vinařská velmoc. Vzhledem k rozlehlosti území geografických a klimatickým odlišnostem mezi jednotlivými regiony je každý výprava za francouzskými vinaři, každé oteření láhve francouzského vína dobrodružstvím. Je to cesta za poznáním chutí a vůní, objevování krás země, která dala světu šampaňské, verneovky nebo Victora Huga. Za každou láhví vína je dlouhá cesta generací vinařů, kteří s láskou a umem zdokonolovali své řemeslo ročník za ročníkem.
Přijměte skromné pozvání ve formě této knížky, která by vám ráda ukázala cestu k francouzským vínům.

• Language: Čeština
• Publisher: Miroslav Kucera
• Release date: Oct 15, 2014
• ISBN: 9781502298393

Book preview

Obsah

Pár slov úvodem aneb co je dobré vědět

Jak to všechno začalo

Oficiální klasifikace francouzských vín

Alsasko

Bordeaux

Burgundsko

Champagne

Jihozápadní Francie

Jura

Korsika

Languedoc-Roussillon

Loira

Provensálsko

Rhona

Savojsko

Jak číst etikety

Jak uskladnit víno

Závěrem

Bibliografie

Pár slov úvodem aneb co je dobré vědět

Francie je vinařská velmoc. Vzhledem k rozlehlosti území geografických a klimatickým odlišnostem mezi jednotlivými regiony je každý výprava za francouzskými vinaři, každé oteření láhve francouzského vína dobrodružstvím. Je to cesta za poznáním chutí a vůní, objevování krás země, která dala světu šampaňské, verneovky nebo Victora Huga. Za každou láhví vína je dlouhá cesta generací vinařů, kteří s láskou a umem zdokonolovali své řemeslo ročník za ročníkem.

Přijměte skromné pozvání ve formě této knížky, která by vám ráda ukázala cestu k francouzským vínům.

Francouzská vína se vyrábí převážně z takzvaných evropských odrůd, mezi které řadíme Pinot Noir, Chardonnay, Cabernet Sauvignon nebo Merlot. Francouzské víno je obvykle označováno podle regionu (například Bordeaux). Víno ve zbytku světa, tedy mimo Francii, bývá označováno odrůdou. Díky velké oblibě francouzského vína se můžeme v poslední době setkat s vínem označeným regionem původu častěji než dříve. Takto jsou dnes celosvětově známá vína z Napa Valley nebo z Central Valley.

Klasifikace vín ve Francii vychází z konceptu takzvaného terroiru, což můžeme přeložit jako kraj původu. Terroir je vzájemná souhra složení půdy, na které se vinná réva pěstuje, vliv klimatu dané oblasti a samotnou krajinou, kdy víno ovlivňuje blízkost řeky. Předmětem diskusí bývá, zda mezi podmínkami ovlivňující terroir, patří také umění samotného vinaře. Někteří tvrdí, že vliv umu vinařů je minimální, protože terroir je už určený a vinař se mu pouze přizpůsobuje. Osobně se kloním k názoru, že terroir pomáhá, ale je na samotném vinaři, jak dokáže využit podmínky dané oblasti a získat opravdu kvalitní víno.

Víceméně každé francouzské vinařství má v názvu Chateau. Pohled do slovníku prozradí, že chateau znamená zámek a to není vůbec mimo mísu, protože hodně vinařství sídlí skutečně v zámcích. Sídlo vinařství na velkolepém šlechtickém sídle je typické pro oblast Bordeaux. Chateau můžeme považovat za určitou značku. V Bordeaux je dodržováno, že název Chateau se jménem usedlosti je používán pouze u vín klasifikovaných jako AOC.

Jak to všechno začalo

První zmínky o francouzském víně jsou ze šestého století před naším letopočtem, kdy jižní Francii obsadili řečtí osadníci. Pěstování vinné révy se rozšířilo nejvíc po založení Marseille. Římané nejdříve povolovali výrobu vína v jižních oblastech. Sv. Martin z Tours (316-397) aktivně šířil nejen křesťanství, ale také pěstování vine révy.

V průběhu středověku to byly mnišské řády, které spravovali vinice a dohlíželi na výrobu vina. Kláštery měly dostatek zdrojů a podpory, aby mohly zajistit stálý přísun vína nejen pro potřeby církve (použití vína během mše), ale take jako velmi dobrý zdroj příjmů.

Během francouzské revoluce v 18. století byly vinice a vinařství zkonfiskovány.

Počátek francouzského novodobého vinařství byl těžce poznamenán plísní a phylloxerou, která se rozšířila po francouzských vinicích. Brzy po této katastrofě následovaly dvě světové války a mezi nimi hospodářská krize. Nejvíce tím utrpěly tradiční francouzské značky jako Bordeaux a Champagne.

Klasifikace 1855

Bordeauxská klasifikace vín z roku 1855 je seznam nejlepších červených vín z oblasti Bordeaux, která byla sestavená na pokyn Napoleona III. Pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1855. Klasifikace byla sestavena na základě mnoha let pečlivých analýz a porovnávání výsledků jednotlivých ročníků asi šedesátky médockých vinařství.

Všechna červená vína, kterým se dostalo té cti být na tomto seznamu, pocházela z oblasti Medoc. Jedinou vyjímkou bylo vinařství Chateau Haut-Brion, které je v Graves. Bílá vína, která v 19. století nebyla tolik oblíbená, zastupovala pouze sladká vína z Sauternes a Barsac a byla rozdělena do dvou tříd.

Od roku 1855 byly v klasifikaci provedeny pouze dvě velké změny: v roce 1856 bylo do 5. třídy zařazeno vinařství Chateau Cantemerle a v roce 1973 bylo do první třídy přeřazeno vinařství Chateau Mouton Rothschild. Dalšími méně významnými změnami bylo vypuštění Chateau Dubignon ze seznamu kvůli jeho pohlcení větším Chateau Malescot St. Exupéry, v roce 1938 pak zmizelo Chateau Desmirail, které se vrátilo zpět po jeho obnovení v roce 1981 nebo změny u Chateau Leoville, které bylo rozděleno do tří vinařství: Leoville-Barton, Leoville-Las Cazes a Leoville-Poyferre.

Premier cru (1er cru)

Chateau Lafite-Rothschild

Chateau Latour

Chateau Margaux

Chateau Mouton Rothschild

Chateau Haut-Brion

Deuxième cru

Chateau Rauzan-Ségla

Chateau Rauzan-Gassies

Chateau Léoville-Las Cases

Chateau Léoville-Poyferré

Chateau Léoville Barton

Chateau Durfort-Vivens

Chateau Gruaud Larose

Chateau Lascombes