Umění pastýřství

By Dag Heward-Mills

Pokud jste pastýřem Božího stáda, toto uvážlivé dílo vám bude velmi nápomocné. Na těchto stranách naleznete detailní a pečlivě zvolené instrukce, které jsou pro váš úspěch zásadní. Biskup Dag Heward-Mills čerpá ze své více než třicetileté zkušenosti pastýře a nabízí vám praktický vhled do práce ve službě. Pokud se toužíte stát pastýřem Božího lidu, tato příručka je tím, co hledáte.

• Language: Čeština
• Publisher: Dag Heward-Mills
• Release date: Apr 27, 2018
• ISBN: 9781641349765

Dag Heward-Mills

Bishop Dag Heward-Mills is a medical doctor by profession and the founder of the United Denominations Originating from the Lighthouse Group of Churches (UD-OLGC). The UD-OLGC comprises over three thousand churches pastored by seasoned ministers, groomed and trained in-house. Bishop Dag Heward-Mills oversees this charismatic group of denominations, which operates in over 90 different countries in Africa, Asia, Europe, the Caribbean, Australia, and North and South America. With a ministry spanning over thirty years, Dag Heward-Mills has authored several books with bestsellers including ‘The Art of Leadership’, ‘Loyalty and Disloyalty’, and ‘The Mega Church’. He is considered to be the largest publishing author in Africa, having had his books translated into over 52 languages with more than 40 million copies in print.

Book preview

Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.

On je náš Bůh, MY LID, JEJŽ ON PASE, OVCE, JEŽ VODÍ SVOU RUKOU...

Žalmy 95,6-7

Ve slově Božím se o lidech mluví jako o ovečkách. Už i Ježíš o nás mluvil jako o „ovečkách bez pastýře. Je důležité porozumět životu a chování oveček, abychom je mohli správně vést. Ve vztahu k Bohu je nezbytné sám sebe chápat jako ovečku, stejně tak jako ve vztahu k našemu pastorovi. I na ostatní členy církve musíme nahlížet jako na Boží ovečky, abychom jim mohli lépe porozumět. Ve dvacátém třetím žalmu David popisuje život oveček, kdy sám sebe staví do pozice jejich pastýře. Tento živý popis ovčího života" pochází z úst zkušeného izraelského pastýře, jenž sám sebe označuje za ovečku Boží.

Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.

Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.

I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.

Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš.

Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.

Žalm 23,1-6

S potěšením jsem v životě oveček objevil několik paralel, a to prostřednictvím Phillipa Kellera, moderního pastýře, jenž osm let pracoval v Britské Kolumbii jako rančer farmy, kde choval ovce. Sám působil jako jejich pastýř v moderním slova smyslu a ztotožňuje se s výkladem dvacátého třetího žalmu.

...Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.

Žalmy 23,1-2

Pouze určité okolnosti přimějí ovečky, aby si lehly. Je nezbytné mít schopnost, která zaručí, že si ovečky tvé církve lehnout a zůstanou s tebou. Vystrašené ovečky je třeba uklidnit a poskytnout jim rodinné zázemí. V době, kdy Phillip Keller pracoval jako pastýř ovcí, přišel na to, jak ovečky přimět, aby si lehly. Sdílí s námi čtyři důvody, proč někteří lidé nejsou schopni zůstat u své církve. Napětí mezi ostatními členy církve, strach, útoky démonů a nedostatek dobrého jídla v kazatelnách - to vše jsou důvody, proč ovečky v církvi nezůstanou. Phillip Keller tvrdí:

1.Ovečky si lehnou, jestliže budou osvobozeny od strachu Bojácné ovečky si odmítnou lehnout, dokud nebudou osvobozeny od veškerého strachu. Ovečky bývají plaché a snadno zpanikaří. I pouhý zajíc, který na ně vyskočí zpoza křoví, může vyplašit celé stádo. Když se jedna polekaná ovečka dá na útěk, tucet dalších ji bude následovat, aniž by tušily, co ji vyděsilo.

2.Ovečky si lehnou, jestliže bude odstraněno napětí mezi členy stáda Jejich společenské chování ve stádě způsobuje, že si nelehnou, pokud bude mezi členy stáda panovat napětí.

3.Ovečky si lehnou, jestliže je přestanou sužovat mouchy a paraziti. Pokud ovečky budou sužovat mouchy a paraziti, nelehnou si. Ovečky se budou moci uvolnit, teprve až budou zbaveny těchto škůdců.

4.Ovečky si lehnou, jestliže budou osvobozeny od hladu Pokud ovečky budou mít potřebu hledat jídlo, nelehnou si. Musí být osvobozeny od hladu. Aby ovečky mohly být v klidu, musí znát určitý pocit osvobození od strachu, napětí, nepříjemností a hladu.

Kapitola 2

Proč ovečky potřebují vodu

...Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, VODÍ MĚ NA KLIDNÁ MÍSTA U VOD .

Žalmy 23,1-2

Když PhiLlip Keller, náš novodobý pastýř, popisuje své zkušenosti s ovečkami, tvrdí o nich, že potřebují hodně vody, aby mohly vést normální život. Když se jim vody Ducha, kterou tolik potřebují, nedostává, začnou ji hledat na špatných místech. Z toho plyne, že každý pastýř musí ovečkám sloužit a poskytovat jim vodu Ducha Svatého. Pastoři musí smýšlet duchovně a oddaně ovečkám sloužit, požehnáni přitom Duchem svatým. Právě nedostatek pomazaných duchovních je důvodem, proč se někteří členové církve uchylují k okultismu a čarodějnictví, ve kterých hledají řešení svých problémů.

Phillip Keller tvrdí:

Stejně jako lidské tělo má schopnost vstřebávat vodu a potřebu pít, tak i lidská duše je schopna vstřebávat vodu v podobě Ducha věčného Boha. I duše má potřebu pít, jak je psáno v Písmu svatém. Pokud jsou ovečky žíznivé, stanou se nepokojnými a vyrazí hledat vodu. Když nejsou dovedeny k dobré vodě, často se dostanou ke špinavým kalužím. Pokud z těchto špinavých louží začnou pít, onemocní různými parazity, jako jsou hlístice, motolice a jiné bacily.

To mi velmi připomíná den, kdy jsem pozoroval stádo oveček, které pastýř vedl k nádhernému horskému prameni. Mezi krásnými kmeny stromů protékala průzračná, křišťálově čistá voda. Na cestě k prameni ale ovečky dostaly žízeň, a tak se několik tvrdohlavých ovcí a jejich jehňátek napilo z malých špinavých kalužin. Ve vodě bylo spoustu bahna, které zde rozšlapala procházející stáda ovcí. Také tu po nich zbyly hnůj a moč. To však tvrdohlavé ovce neodradilo a špinavé vody se napily.

Voda byla tak špinavá, že nebylo vhodné, aby ji pily. Mnohem horší ale bylo, že byla znečištěna hlísticemi a byla v ní nakladena vajíčka motolice jaterní. Parazité, kteří by se dostali do těla ovcí a nemoci z těchto parazitů by pro ovce mohli mít zničující dopad.

Existují tři hlavní zdroje vody, ze kterých ovečky mohou pít. Patří sem potůčky a prameny, hluboké vrty a rosa v trávě. Tělo zvířete, jako je ovce, obsahuje v průměru asi 70% vody. Voda je důležitá, protože pomáhá tělu udržet normální metabolismus. Je obsažena v každé buňce, kde zajišťuje buněčnou turgiditu a je důležitá pro udržení běžných životních funkcí.

Voda je tedy určující pro vitalitu, sílu a energii ovcí.

Kapitola 3

„Ovce na lopatkách"

Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.

Žalmy 42,12

Káš novodobý pastýř také popisuje, co se děje s ovcemi, které jsou deprimované. Je zajímavé, že kterákoliv ovečka se může stát bezmocnou a není schopna se sama postavit na nohy. V tomto ohledu je podobnost mezi ovcemi a lidmi pozoruhodná.

Phillip Keller vypráví o svých zkušenostech s ovcemi. Říká:

„Ovce na lopatkách" je zastaralý výraz, který dříve používali pastýři v Anglii. Znamená, že ovce leží na zádech a není schopna se sama zvednout. Na takovou ovci je žalostný pohled. Leží na zádech, nohy ve vzduchu, vystrašeně sebou mrská a bezúspěšně se snaží zvednout se. Občas tiše zabečí a dožaduje se pomoci, většinou ale jen tak leží a celá vystrašená se kroutí.

Pokud se její majitel brzy nedostaví, tak ovce zemře. To je jeden z dalších důvodu, proč je tak důležité, aby pastýř na své stádo bedlivě dohlížel. Každý den by jej měl přepočítat a ujistit se, že všechny ovce jsou schopny stát na nohou. Jestli jedna nebo dvě ovečky chybí, první věc, co pastýři proběhne hlavou je „Jedna z oveček někde leží na lopatkách. Musím ji jít hledat a znovu ji postavit na nohy.

Pastýřovo bystré oko není tím jediným, které ovce pozoruje. Káňata, supi, psi, kojoti a pumy totiž dobře vědí, že ovce na lopatkách je snadnou kořistí, jelikož se blíží smrt.

Vědomí, že ovce ležící na zádech je tak bezmocná a zranitelná, a je tudíž snadné na ni zaútočit, dělá z celé věci vážný problém, se kterým si pastýř musí poradit. Skutečnost, že i ta nejtlustší, nejsilnější a nejzdravější ovce může skončit na lopatkách, totiž u pastýře vyvolává neustálou starost a bedlivou péči o stádo. U tlustých ovcích je dokonce poměrně časté, že mohou jednoduše skončit na lopatkách.

Děje se to takto: Těžká a tlustá ovce s dlouhou srstí si pohodlně lehne v nějaké dutině či proláklině v zemi. Možná se trochu převalí na stranu, aby se protáhla a odpočinula si. Náhle se ale její těžiště posune, takže se otočí na záda a její nohy se už nedotýkají země. Najednou ji popadne panika a začne zběsile hrabat nohama. To často jen situaci zhoršuje, ještě víc se převrátí. Teď už je pro ni téměř nemožné, aby se zase postavila na nohy.

Jak tam tak leží a bojuje o život, začínají se jí v bachoru tvořit plyny. Jakmile se plynů začne tvořit víc, mají tendenci zpomalovat a omezovat krevní oběh, zejména v nohou. Pokud je velké vedro a svítí prudké slunce, ovce do několika hodin zemře. Když je chladno a prší, může v této pozici přežít až několik dnů.

Pastýř stráví dlouhé hodiny hledáním jediné chybějící ovečky. Často ji vidí z dálky, jak bezmocně leží na zádech. Rozběhne se k ní jak rychle jen může, tady jde totiž o minuty. Mísí se v něm pocity strachu a radosti. Bojí se, že už je možná pozdě, ale raduje se, že ovci našel.

Jen co k ní přiběhne, jeho první impuls mu velí, aby ji zvedl. A tak ji něžně převalí na stranu, což pomůže zbavit ji tlaku od plynů v bachoru. Jestliže ovce ležela na zádech dlouho, bude ji muset postavit na nohy. Pak ovci obkročmo podrží a bude ji masírovat končetiny, aby se jí vrátil krevní oběh do nohou, což může často chvíli trvat. Když se ovce postaví na nohy, často jen klopýtají a nohy je odmítají poslouchat. A tak začnou znovu a znovu padat na zem.

Postupně si ale obnoví rovnováhu a jejich chůze je vzpřímená a sebejistá. Teď už jde rovně a sebejistě. Pomaloučku se připojí k ostatním, už osvobozená od strachu a frustrace. Byla jí dána nová šance, aby mohla žít o něco déle. Ovce se dostanou na lopatky z různých důvodů.

1.Ovce, které si lehají do měkkých, zaoblených dutin v zemi, se velmi často dostanou na lopatky. V takovém případě se totiž mohou velmi lehce převalit na záda.

V životě křesťana platí podobná úměra. Je velmi nebezpečné, když křesťan hledá snadné řešení a pohodlně se uchýlí do útulného kouta, kde není potřeba vytrvalosti a sebekázně.

2.Příliš hustá vlna může být důvodem, proč se ovce dostane na lopatky. Když je ovčí vlna příliš dlouhá a hodně obalená bahnem, hnojem, bodláky nebo jinými nečistotami, snadno se může dostat na lopatky. Těžká vlna totiž ovci doslova převáží, a ta spadne na záda.

V Písmu svatém představuje vlna osobní život křesťana. Patří sem vnější projevy vnitřních postojů, prosazování našich tužeb a nadějí. Je to ta oblast našich životů, ve které jsme stále v kontaktu se světem kolem nás. To tady se nachází lpění na věcech a majetku. Sem patří světské myšlenky, které se nás drží a táhnou nás ke dnu.

Je důležité vědět, že žádný z vysoce postavených kněží nesměl být obtěžkán vlnou, když vstupoval do svatostánku. Zaměřovat se na sebe, svou pýchu a osobní preference totiž Bůh odmítá tolerovat.

Když se ovce ocitne na lopatkách kvůli své dlouhé a těžké vlně, pastýř podnikne rychlé kroky k nápravě situace. Vlnu jí ostříhá a předejde tak nebezpečí, že by mohla přijít o život. Tenhle proces není příjemný, protože ovce stříhání nemají rády. Je ale důležitou částí tvrdé práce pastýře, která musí být vykonána.

3. Když je ovce příliš tlustá, může se snadno ocitnout na lopatkách. Je dobře známé, že tlusté ovce nepatří mezi ty nejzdravější ani nejproduktivnější. Tlusté ovce patří mezi ty, které se nejčastěji ocitnou na lopatkách. Jejich váha zkrátka způsobí, že ztratí mrštnost a obtížně se pohybují. Pokud pastýř začne mít podezření, že jeho ovce nabývá na váze, podnikne rychlé kroky a zasáhne. Zpřísní ovcím jejích dávky potravy. Příděly zrní budou omezeny a celkový stav ovce bude potřeba bedlivěji sledovat. Každý pastýř chce, aby jeho ovce byly silné, robustní a plné energie, nikoli však tlusté, měkké a slabé.

Kapitola 4

Proč ovečky potřebují vést

...Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod,

naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.

Žalmy 23,1-3

Bez správného vedení by členové naši církve zbloudili a jejich životy by byly zničeny. Mnoho lidí má totiž ve svých životech zavedeny sebezničující vzorce chování. Náš novodobý pastýř odhaluje, proč ovečky potřebují vedení. Říká, že když jsou odkázány samy na sebe, zblázní se a samy sebe ničí sebedestruktivním chováním.

Phillip Keller tvrdí:

Představa, že můžeme ovce nechat se jen tak někde poflakovat, je velmi obvyklá. Je to však představa mylná. Pravda je spíše zcela opačná. Žádný druh hospodářských zvířat totiž nevyžaduje tolik důkladné péče a správného vedení jako právě ovce. Ovce budou slepě a hloupě následovat stádo stále po stejných cestičkách, dokud se z cest nestanou vyšlapané koleje. Ty se však po určité době promění na obrovské rokle. To stejné platí i pro lidi. Lidé tak dlouho budou opakovat své zažité zvyky, dokud jim nezničí život.

Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Izajáš 53,6

S ovcemi je třeba zacházet opatrně a s rozmyslem. Když je necháme o samotě, jdou si svou cestou, což pro ně může mít zničující důsledky.

1.Bez správného vedení ovce jdou ovce po stále stejných trasách, dokud se z nich nestanou vyšlapané koleje. Ovce budou trávu žvýkat tak dlouho, až po nich zůstanou zničené kořeny. Na takovém místě, kde jsou kořeny trávy vytrhány z půdy, pak nezůstane nic než jen pustina. Takovéto zacházení s půdou znamená, že ztrácí svou úrodnost a je vystavena hrozbě eroze.

2.Bez správného vedení se ovce budou pást na stejných loukách, dokud z nich nezbudou jen opuštěné planiny. Jak úrodná země, tak její majitel jsou teď zničeni. Ovce jsou hubené a nemocné. Když bude pastýř ovce vést a neustále je udržovat v pohybu, bude mít záruku, že k tomuto nedojde. Ovce musí být pravidelně přesouvány na jiné pastviny.

3.Bez správného vedení si ovce samy začnou znečišťovat půdu, dokud nebude zničena parazity a chorobami. Ovce mají tendenci oblibovat si určitá místa, na které často chodí, a tím je vyplení. Na tato místa se pak rychle dostanou různí parazité. Za krátkou dobu pak můžou i celé stádo napadnout červny, hlístice a svrab.

Sedm znamení, že následujete pastýře

1.Blahobyt Blahobyt je jedním z prvních znamení, které nám říká, že jsme vedeni pastýřem. Blahobyt vždy přichází k těm, co se řídí hlasem Pána.

Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.

Žalm 23,1

2.Klid Druhým znamením, že následujeme vedení pastýře, je klid, pokojnost a jistota.

.... vodí mě na klidná místa u vod

Žalm 23,2

3.Duchovní potrava Ten, kdo je pod ochranou pastýře, je